Člověk je považován za věčně nespokojeného tvora, proto se mu tak věčně něco nelíbí. Důležité je abychom si měli neustále na co stěžovat a v případě potíží to na někoho hodit. To má však snadné řešení, a to je individuální přístup, ale v dnešní uspěchané době je poněkud náročné věnovat vymezený čas každému jednotlivci.
Pokud se jedná o zaměstnance jde to dvakrát tak hůř. Pro jeho uspokojení musíme naplnit několik faktorů. Je to zejména dostatečná mzda, sociální jistoty a prostředí. A právě o prostředí je tady řeč. Sebemenší detaily můžou rozhodnout, zda se zaměstnanec na dané pozici udrží, stane se loajálním či nikoliv.
Pro uspokojení zaměstnance je tedy zapotřebí dodržovat a konstantně uspokojovat jeho potřeby, které se v každé úrovni liší. Dobře jsou popsány Abrahamem Masllowem v Maslowově pyramidě. Ta specifikuje potřeby člověka jako hierarchický stav, kdy musí být nejprve uspokojeny prvotní potřeby a následně můžou být uspokojovány potřeby vyšší.
Jako základ jsou fyziologické potřeby. Tedy jídlo a pití, které nás udržují na živu. Jakou druhá část je stanovena potřeba sociálních jistot, kdy máme jisté zaměstnání, stálý příjem a případné připojištění. Na třetí úrovni se pak nachází společenské uspokojení, tedy pocit, že jsme v práci respektováni a tolerováni svými kolegy. Čtvrtá a vrcholná fáze je pak zaměřena na seberealizaci. Zde zaměstnanec nebere práci jako povinnost, ale cosi, co ho baví a má z ní vnitřní prožitky.
Práci tedy bere jako koníček a dalo by se říct, že se zaměstnanec dokonce baví a plat je jen jakýmsi bonusem.
V rámci spokojenosti zaměstnance nehraje důležitou roli pouze potřeba uspokojení, ale také prostředí, ve kterém se pohybuje po většinu své pracovní doby. Zde je tedy určujícím faktorem teplota. Tu vyžaduje každý jinou. Takže není lepší řešení než si pořídit klimatizaci. Zde si může každý zaměstnanec sám určit jaká teplota je pro něj vyhovující a uspokojit tak své základní potřeby.